TŘI NEJLEPŠÍ PÍSNĚ OD THE BEATLES - Hůdba
Přichází jahodová láska.
Strawberry Fields Forever
Bezpochyby číslo jedna. Upřímná, nefalšovaná krása začne s prvními tóny mellotronu a skončí po více než čtyřech minutách. Písnička slepená ze dvou půlek předběhla dobu o víc, než bylo zdrávo: singl bez béčka (na opačné straně je Penny Lane) byl po cca čtyřech letech prvním singlem, který se nedostal na vrchol britské hitparády. Což je důvod, proč si vážit výdobytků civilizace, protože jinou možnost, než že Británie byla v roce 1967 sto let za opicemi, si vážně nedovedu představit.
All You Need Is Love
Tak jo, coming out: když mi bylo sedmnáct, měl jsem půl metru dlouhé vlasy a nosil si na Kampu v etnobatohu mandolínu. A i když hipíky dnes v podstatě už nemám rád (a neměl jsem vlastně i tenkrát, ale nikdo mi to nevěřil), tohle mi zůstalo. A vůbec ne kvůli sloganu, se kterým přišel (předpokládám) vyspejslý Lennon. Znáte ještě jinou písničku v sedmičtvrťovém rytmu, která vyhrála hitparádu? Znáte jiný mash-up ze šedesátých let? A dobře, dneska se nebudu bát velkých slov: přestože všichni dobře víme, že potrebujeme i tie dalšie ve-ve-veci (zejména prachy na cíga, chlast a drogy, že jo), znáte někdo písničku, u které by se lépe představovalo, že tomu tak není?
Here Comes The Sun
U bronzové medaile dlouho váhám, jestli by si ji nezasloužilo víc While My Guitar Gently Wheeps, ale nakonec vítězí tenhle nejpopulárnější písničkový fetiš, co byl kdy napsán. Začíná s ním druhá strana Abbey Road a i při poslechu digitálně vymazlené verze dodnes slyším, jak to nejdřív v reproduktoru praskalo a pak začala drnkat španělka. Jako oslavu jara si ji pouštím každý rok, a kdo říká, že to nikdy nedělal, ten to dělá dodnes.
(Námět na tenhle post nás napadnul spolu se Smillou s tím, že by to mohla být zajímavá řetězovka. Nikdy by mě ale nenapadlo komukoliv předávat štafetu; pokud se ale někdo podělí o svoje tři, dejte třeba do komentářů odkaz. A počítají se jenom nepřevzaté písně, žádný Twist And Shout a tak.)
