Číslo pět žije, Superman je mrtvý. Je mrtvý!
Stáli jsme ve třech kolem našich dvou krásných serverů IBM a rozjímali, jak je pojmenujeme. Travisovi to bylo úplně jedno. "Vymyslíme nějaká hezká dívčí jména," navrhoval romanticky kolega Vlasáč, ale já už byl pevně rozhodnutý. "Tenhle bude cholera," ukázal jsem nalevo, "a ten druhý syfilis." Travis pokrčil rameny a dal se do díla. O dvě hodiny později bylo jasné, že jména byla zvolena trefně; servery instalaci úspěšně odolávaly a Travis je tituloval slovy mnohem horšími.
"Ještě že tu seš ty a ne ňákej vocas," řekl Travis, když jsme se spolu koukali na západ slunce (a všichni ostatní už byli z kanceláře dávno pryč), "ten by mě asi na špeka nepozval." "No já jsem taky rád, že nám to instaluješ ty a ne ňákej vocas," mohl jsem říct jediné, "páč toho bych asi na špeka nepozval."
Plánovaná hodinka se protáhla na pět, takže jsem se zvolna smiřoval s představou, že z pánské jízdy nebude nic, ale náhle se ozval zvonek. "Koho to sem čerti nesou," hudroval jsem a šel k domácímu telefonu. "Dobrý den, mohl by jít Fiksu pojka ven?" překřikovali se u dveří Canny, Džouns, Zwíře a Rahaan. "No on musí být, kluci, v kanclu," vysvětloval jsem jim, "ale na jedničku by s vámi zaskočit mohl, co říkáte?"
O hodinu později už s námi seděl i Travis, který odešel ze zápasu s IBM servery poražen jednoznačně 0:2, a o další hodinu už i Smilla, která tak zakončila oficiální část gentlemanského večírku, a my mohli konečně začít trochu pokalovat. Já měl jen trochu strach, zda Travis zapadne do poměrně specifické společnosti, ale po chvíli s cannym zjistili, že mají společné známé, takže žádný stres.
Konec zase u Kotvy. Fousatý pán odmítá uznat džus jako objednávku vhodnou pro třetí hodinu ranní a při placení nás bezostyšně okradá, ale nikdo nemá sílu ani chuť (především jsme všichni na plech a artikulace nám dělá mírné problémy) to nějak řešit.
Cestu domů zvládáme hrdinsky. Do druhého vozu píšu na dobrou noc, že z rádia hraje moje písnička od But. "Kurva my ji slysime taky," odepisuje canny. Čtvrtého dne večer, když stvořil hmyz duše živé v hojnosti, ptactvo, velryby a všelijakou verbež živou, zašel Bůh s kamarádama do hospody, porazili nějaký špeky, ztrestali nějaký pivka, na panáky naštěstí nedošlo. A bylo to dobré.
